Skip to main content

Malá versus velká – kde mi bude lépe?

Malá versus velká – kde mi bude lépe?

Co je vlastně malá a co velká firma? Tak například pro účely daňové a sociálního zabezpečení se za malou organizaci považuje firma do 25 zaměstnanců. Z pohledu organizačního a procesního však pojem „malá" vyjadřuje něco zcela odlišného.

Pro malou firmu jsou typické osobní vztahy - počet zaměstnanců je takový, že se všichni vzájemně znají a komunikují spolu bezprostředně. Také způsob řízení a procesy bývají někdy intuitivní. Velká společnost naopak vyžaduje přesně stanovené systémy řízení, delegování a reportingu, neboť komunikací „každý s každým" by vznikl chaos.

Pro srovnání si představme firmu s 10ti a firmu se 150ti zaměstnanci. V čem mohou být hlavní rozdíly? Flexibilita rozhodování a rychlost zpětné vazby se s počtem úrovní řízení (line managerů, managerů a top managerů) snižuje. Má-li firma zahraniční vedení, pracovník, který musí rozhodovat na lokální úrovni, může být ve svých pracovních aktivitách brzděn až měsíce, závisí-li na schvalování z mateřské společnosti. To často vede ke ztrátě motivace, výkonnosti a někdy i ukončení pracovního poměru. Naproti tomu v malé firmě bývá větší kumulace funkcí na jedné pracovní pozici a člověk, který ji zastává, se může při samostatném rozhodování dostávat do stressu, jsou na něj kladeny větší nároky při stanovování priorit a někdy mu přísluší i rozhodování nebo činnosti, pro které není dostatečně kvalifikovaný nebo informovaný. Mohou vznikat chyby. A chyba jednoho člověka se v počtu deseti jistě projeví mnohem více než ve 150členném kolosu.

Při volbě, zda pracovat pro malou či velkou společnost, bývá pro zaměstnance velice důležitá možnost pracovního postupu. Zde je nabídka malých firem velmi omezená. Pokud je firma v rozvoji, předpoklad, že se v budoucnu vytvoří nové, „vyšší" pracovní místo, může být dobrou motivací. V nabídce kariérního růstu však malé firmy těm velkým jen těžko konkurují. Alternativním stabilizačním faktorem může být nabídka některé formy podílnictví nebo společnictví.

Vidina sebe samého ve společnosti za několik let je jedním z faktorů ovlivňující loajalitu k zaměstnavateli. Není však nejdůležitějším. Vliv má ohodnocení práce jak finanční tak i nefinanční, způsob jednání nadřízených a kolegů, typ vedení, možnost podílet se na rozhodování o vývoji firmy či stát u zrodu nových produktů nebo také postavení firmy na trhu. V posilování loajality zaměstnanců mají malé i velké firmy dostatečný počet nástrojů.

Ačkoliv lidé často tvrdí, že při výběru zaměstnavatele nabízená mzda nerozhoduje, je to ve skutečnosti tak, že „peníze jsou vždy AŽ na PRVNÍM místě". Rozdíly ve mzdách jsou dány spíše segmentem trhu, ve kterém se firma pohybuje, než její velikostí. Pokud je však finální částka na „výplatní pásce" dána i variabilní složkou závislou na úspěchu celé firmy, má pak zaměstnanec té malé větší šanci svou odměnu ovlivnit.

A jaké preference mají uchazeči o zaměstnání? Je to jednoduché. Pokud odcházejí z malé firmy a jsou nespokojení, chtějí velkého zaměstnavatele. Jsou-li to zaměstnanci velké společnosti a znechutila je obtížnost prosazování svých názorů a rozhodnutí, hledají aktuálně menší subjekt. Ti, co jsou spokojení, zůstávají.

autor: Eva Kozáková / Stimul


Back to top