Skip to main content

Jazyky, které firmy vyžadují

Jazyky, které firmy vyžadují

Jaké cizí jazyky se však učit, aby člověk zvýšil možnosti svého uplatnění? Po jakých jazycích je mezi firmami poptávka? Odpovědi se pokusí nabídnout následující článek.

Znalost alespoň jednoho cizího jazyka se na pracovním trhu pomalu stává standardním požadavkem u stále většího počtu pracovních pozic. Neznalost cizího jazyka alespoň na běžné komunikační úrovni pak výrazně snižuje nejen možnosti pracovního uplatnění, ale projevuje se i na platovém ohodnocení.

Angličtina je základ

Chybu rozhodně neudělá ten, kdo se rozhodne pro studium angličtiny, která si v průběhu času globálně vydobyla roli jakéhosi nepsaného standardu. Anglicky spolu často komunikují i lidé a společnosti z neanglicky mluvících zemí – například komunikace mezi obchodními partnery z Česka a Maďarska bude na 99 % probíhat anglicky.

Zaručeným způsobem, jak zvýšit své šance na uplatnění v rámci pracovního trhu, je nabídnout něco navíc. Převedeno do oblasti cizích jazyků to znamená, že jestliže většina lidí mluví anglicky, pak musíme – chceme-li být výjimeční – přinést něco navíc, v tomto případě znalost nějakého dalšího cizího jazyka. A tady stojí za to se zamyslet. Zatímco při volbě angličtiny jako prvního cizího jazyka není pochyb, volba druhého jazyka se může stát pěkným oříškem.

Uvažujete-li o studiu druhého jazyka čistě z profesních důvodů, pak je dobré zvážit několik faktorů, jako je zamýšlená oblast našeho uplatnění, geografické ukotvení naší země či počet lidí, kteří daný jazyk ovládají.

Opomíjená němčina

Vzhledem k zaměření naší ekonomiky, která se orientuje především na obchod s Německem se němčina jeví jako poměrně jasná volba. Řada českých firem intenzivně kooperuje s německými partnery a také řada německých firem rozvijí své aktivity přímo v ČR. Přesto zájem o studium němčiny v posledních letech upadá. To ostatně potvrzuje i tiskový mluvčí Česko-německé hospodářské komory Sebastian Holtgrewe, který týdeníku Respekt řekl: „Dobré znalosti němčiny dávají Čechům na pracovním trhu dlouhodobou jistotu, nechápu, proč se tady lidé německy přestávají učit.“ Tradiční místo němčiny jako druhého jazyka totiž na českých školách začínají zaujímat jazyky ze vzdálenějších destinací, jako je francouzština či španělština. Již zmiňovaný Holtgrewe to komentoval slovy: „Je to zvláštní. Vždyť přece s francouzštinou nebo španělštinou v Česku sotva najdete zaměstnání. Na českém trhu je více než čtyři tisíce německých dceřinných společností, které hledají lidi s dobrou znalostí jazyka, a ty začínají mít problémy.“

Můžete namítnout, že i v rámci německé firmy můžete uplatnit angličtinu. V případě pracovního procesu možná ano, ale německé kolegy jen stěží přesvědčíte, aby se během pauzy na kávu mezi sebou bavili anglicky jen proto, že neumíte německy. Krom důležitých sociálních vazeb si také bez znalosti němčiny uzavíráte možnost kariérního postupu, protože znalost němčiny je u vedoucích pozic v německých firmách nezbytná.

Další jazyky

Dalším jazykem, který se začíná postupně vracet do kurzu, je ruština. Není to jen kvůli kontaktům s Ruskem samotným, ale ruštinu je možné uplatnit při kontaktech s takřka všemi státy, které dříve spadaly do sovětské sféry vlivu.

Samostatnou kapitolu pak tvoří jazyky, kterými hovoří jen zlomek lidí. Nemusí přitom jít jen o  jazyky, po nichž je rostoucí poptávka, jako je čínština či arabština, ale v podstatě o jakýkoliv jazyk, který ovládá jen pár jednotlivců.

Konečně posledním důvodem pro studium určitého jazyka může být obchodní aktivita spojená s určitou konkrétní zemí. I zde sice platí, že můžete zkusit standardní angličtinu, ale kdo chce být na cizím trhu skutečně úspěšný a nespokojí se jen s formálními vazbami, měl by vládnout jazykem dané země.

Zdroj: www.doprace.cz


Back to top